Krásný text o krmení převzatý od dlouholeté chovatelky Heleny Chocholoušové, borzoi.izironk.cz:
Ať už se rozhodnete krmit granulemi nebo masem, hlavní je, aby strava byla kvalitní a vyvážená. Pokud se rozhodnete pro granule, rozhodně se vyplatí investovat do kvality. U dobrých granulí se cena pohybuje alespoň kolem 1500,- – 2000.- Kč za 15-ti kilový pytel. Samozřejmě je třeba kupovat typ „Large breed (velké plemeno)“, případně „Large breed – puppy (pro štěně a mladé psy)“. Kdybych měla volit, budu vybírat taková krmení, která respektují nejnovější trendy v tomto oboru a konzervují krmení přírodní cestou za použití minima chemických složek (ve smyslu nepřírodních, syntetizovaných). Je otázkou, zda stále více rozšířené potravinové alergie, nádory apod. nejsou zapříčiněny právě dlouhodobým vystavením psů této „kosmické stravě“. Kdysi bylo velm moderní přejít na „tu jedinou vyváženou stravu – granule“, dnes je tomu naopak a mnoho lidí se vrací k přírodě a krmení masem. Ukazuje se, že tak jako kdysi, je schopno velké plemeno zdravě vyrůst i na stravě vařené nebo dokonce syrové. Zajímavý je v tomto směru směr zvaný BARF (bone and raw food – kosti a syrové jídlo… ale můžete najít i jiný výklad této zkratky). Jde o krmení založené na tom, co by pes jako šelma baštil v přírodě. Denní dávka se skládá z podílu syrového masa, kostí, vnitřností a zeleniny a doplňuje se průběžně různými přídavky, které dodávají potřebné vitamíny a minerální látky – vejce, bylinky, oleje atd. Žaludek psa je uzpůsoben krmení syrovou stravou a pH v žaludku psa krmeného syrovou potravou je 0,7-0,9, což je srovnatelné s kyselinou (pH v žaludku člověka je 4-5), která původce salmonely, škodlivé bakterie, plísně a parazity spolehlivě zničí…Více o této metodě krmení najdete třeba ZDE.
Finančně vychází krmení masem levněji než granule (nebo maximálně stejně), když počítám, že dospělý pes sní cca 15-ti kilový pytel granulí za měsíc.
Ohledně BARFu bych ještě chtěla dodat něco málo ke kostem – panuje vžitý a do jisté míry pravdivý názor, že krmit psa kostmi je nebezpečné pro jeho trávicí trakt. Toto nebezpečí se ale vztahuje pouze na vařené kosti, které se teplotou vytvrdí a při rozkousání tvoří ostré štěpiny, schopné propíchnout střeva. Syrová kost působením velmi silných žaludečních kyselin psa změkne a zhoubovatí. Navíc střeva psa krmeného masem zvládají průchod kosti lépe než zlenivělá střeva psa na granulích. Dalším nebezpečím je „ucpání“ psa příliš velkým množstvím kostí. Je samozřejmě ideální krmit kosti obalené masem – kuřecí kostru, stehno, křídlo, a úměrně velikosti psa (i malý pes uvítá ve stravě tuto přirozenou složku! Jen nesní kilo koster na posezení. Důležité také je, zda je pes „granulák“ a kost dostává navíc, nebo zda je jeho trávicí trakt na tento typ stravy „nastartován“.
Kosti jsou především obrovským zdrojem přírodního vápníku a ten pes (nejen) velkého plemene v růstu potřebuje velké množství. Udělala jsem zkušenost, že když se kolem čtvrtého měsíce věku začnou rostoucímu štěněti rozjíždět zadní nohy (dělají se mu x-ky), není nic lepšího než dostatek kuřecích koster (nebo krků) a kvalitní kloubní výživa (používala jsem GAG a později Chassoton). Kostry prckům samozřejmě ze začátku sekám a drtím (sekáčkem na maso), později dělím na menší části s rozsekanými kostmi uvnitř a teprve, když si zvyknou (a povyrostou jim zuby), dávám kostru celou. Je to pro ně koneckonců parádní zábava a krásně si tím čistí zuby.
Metodou BARF jsem krmila od cca 3-4 měsíců oba naše mladší barzoje a utvrdila jsem se, že je to pro nás správná cesta. Psi jsou zdraví, mají silné, zdravé kostry a spoustu energie, krásné rovné nohy, kvalitní srst a trávení jim šlape jako hodinky. Odpad, který pes krmený syrovým masem produkuje, je pevný, malého množství a příliš nepáchne.